Historie Kávy

V tuzemské zeměpisné šířce je káva stará tři sta let, ale na Východě byla rozšířeným nápojem, pro nejširší vrstvy obyvatelstva, již od dávných dob, první potvrzené datum je 800 let př.n.l. Kávovník se zrodil v Africe i oblasti Etiopie (Kaffa). Odtud se rozšířil do Jemene, Arábie a Egypta, kde došlo k jeho rozvoji a stal se důležitou součástí každodenního života.

Koncem 15.století prodávali první obchodníci kávu v Evropě, čímž zavedli nový nápoj do života a zvyků Západu. Většina kávy přicházela do Evropy z přístavů Alexandrie a Smyrna. Ale zvyšující se potřeby rozvíjejícího se trhu a zlepšující se botanické znalosti o kávovníku vedly obchodníky a vědce k pokusům o přesazování kávy do jiných zemí. Holanďané ve svých koloniích (Batávie a Jáva), Francouzi v Martiniku v roce 1723 a později na Antilách, a poté Angličané, Španělé a Portugalci, začali vnikat do tropických oblastí Asie a Ameriky. V roce 1727 se káva začala pěstovat v severní Brazílii, ale špatné klimatické podmínky rostliny postupně přesunovaly, nejdříve kolem Rio de Janeira a nakonec (1800-1850) do států Sao Paolo a Minas, kde byly pro kávu nalezeny ideální podmínky.